Pokoje princezen

Neřešme to, teď ne. /Proč se vyhýbáš odpovědi, kterou znáš? Bojíš se přiznat, že bys tu skříň zamkl na dva zámky, protože tohle neznamená jenom jednu užitou noc? Ale možná něco víc, co si jednoduše nepřipustíš../ *Zasměje se.. Položí jí ruce kolem boků, vlastně níž, spíš na zadek a nespouští z ní oči.. Učí se rychle, pomalu bych neřekl, že tohle dělá poprvé! .. Rukama onu tělesnou partii trochu stiskne a začne ji palci jemně hladit .. Sem tam vydá tichý vzdech .. Po chvíli cítí přicházející povědomou vlnu rozkoše, orgasmu. Celé jeho tělo se chvilkově napne, lehce zakloní hlavu a slastně zasténá.. Ach, to bylo úžasné!* Pojď ke mně. *Zašeptá chvějícím se hlasem a stáhne si ji na hruď. Polibek přiletí nejdřív na rty, pak do vlasů.* Máte nějaké speciální přání, výsosti? *Máme přeci jen celou noc, když už tak tě pěkně utahám..*

jasně že jich má víc! No tak Vici.. Koukni se na něj.. Je to chodící Bůh! a ty jsi... ty.. jo je hezký že jsi princezna, ale to není nic výjímečného. Ne tady.. Nemá náladu.. Už na nic.. Zkazila jsem si to sama! Po prožité noci si vděčně lehne vedle něj Nemám žádné speciální přání. To spíš vy? Já nevím jak vy ale já mám hlad začne se hihňat. Ano! Mysli na něco jiného zkus myslet na ty jeho hříšné rty, které musely líbat mnoho žen! Do háje! Promiň já.. sedne si tak aby se jí nedotýkal.. Proč najednou.. Promiň.. Já prostě.. nemůžu.. otočí se tak aby na něj viděla Jsi mladý, krásný, úžasný v posteli na to se usměje a já prostě.. i když jsem princezna, ale to na tom nic nemění.. pokrčí rameny Mám prostě strach že když se zamiluju.. tak.. tak se něco pokazí a zbytečně budu trpět, když budu vědět, že jsem si dovolila cítit něco víc.. Já prostě nevěřím, že když se projdeš, nebo někam vejdeš tak se na tebe nespustí dav dívek.. A nezazlývám jim to. Sama bych byla mezi těmi dívkami co by škemraly o jeden tvůj pohled.. sklopí zrak aby na něj nemohla vidět a hlavně možná aby on jí neviděl do tváře

*Zazubí se. Jako by mu četla myšlenky, žádná situace ho neomezí v tom, aby přestal věnovat alespoň minimum pozornosti svému žaludku. Hm, makarony se sýrem ale radši až zítra..* Rád bych se ráno probudil vedle tebe a díval se, jak ze spaní slintáš. /A máš rozcuchané vlasy, oči ještě poznamenané spánkem .. vydržel bych na tebe zírat celý den a vrývat si do paměti každý detail../ *Naslouchá s očima upřenýma ke stropu, aby v nich nezahlédla zuřící vír emocí. Slovo "zamiluju" jím projede jako nůž. Chtěl se zamilovat. Zjistit, jak ta prapodivná láska vlastně funguje, jak může někoho tolik očarovat a svázat k sobě.. Ale pravdou je, že měl strach.* Měl jsem už hodně dívek, určitě sis to dávno sama domyslela. Většinou šlo jen o jednu noc jako dnes, jakmile začaly chtít něco víc, zamilovat se, nechal jsem je jít. Sám sobě jsem hledal výmluvy, proč nemohla být tou pravou, ale ve skutečnosti jsem měl strach .. Strach z toho, že v mém životě by byl najednou někdo další, koho by mé pošetilé rozhodnutí ovlivňovaly a nejspíš i zraňovaly.. Bál jsem se, že pak budu muset konečně sklonit hlavu před povinnostmi, kterým jsem se dosud vyhýbal a .. dospět. *To je to správné slovo. Dospět. Přijmout svou budoucnost a postavit se jí čelem. Otočí k ní hlavu s prázdným výrazem očekávajícím tu nejhorší odpověď.* Tenhle pocit, když jsem s tebou .. nikdy jsem nic podobného nezažil .. nutkání tě každou sekundu sledovat, abych nepřišel o žádný úsměv, který mě nutí se smát taky .. chci, aby každý věděl, že jsi moje a dal od tebe ruce pryč .. ani když jsem běhal polonahý po horách jsem se necítil tak .. volně a plný života. /No nejsi ty romantik, Efrone? Vysměje se ti a řekne, abys odešel./

ano! On.. On.. Se chce vedle me probudit?! Pani! On?! koukej já.. vezme mu ruku kterou přiloží k ústům a políbí. Pak ho hladi ano.. Domyslela jsem si ze nejsem první.. pousmeje se ale taky mám strach. Mám pocit ze jakmile odejdes z teto místnosti tak zapomenes. Koukni na sebe! Jsi chodící bůh! A prostě si myslím ze si uděláš jen čárku na svém seznamu a pak s kamarády se budete smát tomu jak jsou dívky hloupé.. Já nemám moc  zkušeností, vlastně žádné ale bojím se ze me jen odhodis.. jenže pak řekl něco co ji vehnalo slzy do oči.. On chce abych byla jeho? E..E..Efi? Vis vůbec co rikas? Říkás mi ze chceš abych byla tvoje? To.. To.. Nechapu.. ano! totiž čekala jsem ze odejde s.. A ne ze.. Zustanes.. Jsem rada jen co když te zklamu? absolutně neví co ma říct. Slzy ji tečou proudem. Schouli se k němu na hrud a silně ho obejme tedy dovolis mi abych se do tebe zamilovala? Abych te abych te mohla uspokojovat.. A jenom já ti nosila makarony do postele? Dovolis mi to?

*Pozvedne koutky v malém úsměvu. Chodící bůh, na taková oslovení bych si zvykl.. Tenhle seznam tvé jméno nikdy nespatří, jen ta myšlenka se mu příčí..* Jakmile z této místnosti odejdu, nejspíš mě chytne taková deprese, že mě budeš muset několik dní všude doprovázet. *Ach, zase ta přezdívka. Vážně ji celou dobu zžíraly tyhle myšlenky? Neprostupné sklo v jeho očích připravené přijmout špatný vývoj událostí zněžní. Vážně nemá rád, když dívky pláčou.. Sevře ji v pevném objetí šeptajíc tichá slova utišení.* Ráno tedy očekávám pořádnou porci makarónů a polibků, má drahá Vici. Dovolím ti cokoliv si budeš přát. /Upřímně doufám, abych já nezklamal tebe../ *Vtiskne jí polibek do vlasů a následně slíbá všechny slané slzy z tváří.* Neplač nebo budu taky naměkko. Pro oba tady není dost kapesníků. *Pousměje se a sevře ji ještě pevněji. Nejradši by takto zůstal navěky .. s tím hřejivým pocitem uvnitř.* Měli bychom jít spát, potřebuji se vyspat do krásy. Ledaže bys měla chuť na něco jiného. *Zazubí se.*

v depresích? Několik dni doprovázet? půjdu s tebou kamkoliv si jen tva královská výsost preje teda.. Az na záchod. Tam ti nechám soukromí.. To jsem ale hodna co? pousmeje se. Už je ji lip když řekla co si mysli.. Tak moc se bala ze ho ztratí.. A on mezitím.. Chce zustat.! To je něco neskutecneho! ráno, můj drahy Efi dostaneš takovou porci makaronu az ti z nich bude špatně. zasmeje se a chvilku si užívá to teplo. Přestane plakat ve chvíli kdy řekl ze tu není dost kapesnícku..pak se ovšem zahubí.. Spát nebo spát? myslím ze bys mel počkat v me posteli a já jdu něco zobnout. Nebo umřu hlady drahý Efrone. da mu polibek na nos a pak se snaží nějak dostat z jeho sevření. Kouká po pokoji kde ma nějaké oblečení, ale v tom chaosu.. Efiho triko bylo blíž! hned ti ho vrátím.. Jen v něm projdu do kuchyně bez kalhotek a bez podprsenky a v krátkým triku. Stejně jsem za chvíli zpět.. budeš chtít donést taky něco? ach ze se ptám

Neuvěřitelně. Přímo mi klesá brada. *Samozřejmě to myslel jako vtip. I když .. kdyby mu seděla na klíně během hodiny mezinárodních vztahů nebo historie .. pravděpodobně by začal mít učení rád.* Jestli mě potom budeš ošetřovat, než mi bude lépe, těším se na ty makarony ještě víc. *Vtiskne jí letmý polibek. Aspoň že ti nemusí držet vlasy při zvracení, u čehož bys zrovna jako chodící bůh nevypadal.* V tom případě utíkej, nemohu si dovolit, aby má drahá královna strádala. Rozhodně tady počkám, lepší místo k čekání mě nenapadá. *Má drahá královna? Nevyznělo to trochu tak, že už z kapsy vytahuješ snubní prsten? .. Neochotně ji pustí a založí si ruce za hlavu, aby měl lepší výhled. Kam, asi není nutné zmiňovat.* Vypadáš v něm přímo k nakousnutí. *Zakření se. Tohle znám .. nejspíš ho už nikdy neuvidím a budeš v něm spát.* Když o tom přemýšlím, pořád jsem nedostal ten čokoládový dort. *Tohle nikdo rozhodně nečekal. Naoko zahraje psí oči, ovšem rty má zkroucené v úsměvu. Čokoládový dort takhle pěkně v noci, proč ne?*

zasměje se a trochu se začervená.. Možná by měla si na sebe vzít ještě něco.. Co když někdo vyleze a ona tam půjde v krátkém triku, které jí sahá sotva na stehna. Tak fajn.. hledá svůj župan s jednorožcem. Ha! Oblékne si ho a nasadí i kapuci na které je roh. Pak se na něj podívá a nervózne se usměje Samozřejmě že tě budu ošetřovat. Konec konců.. sundá kapuci a laškovně pokrčí jedno rameno Jsem přeci tvoje wow! Tohle bylo odvážné! Se studem a rudými tvářemi se schová do kapuce a než odejde ze dveří uslyší 'má drahá královna' koukne na něj V tom případě by tvá drahá královna měla myslet na zdraví a sílu svého drahého krále. Asi ti donesu zeleninu vyplázne na něj jazyk a pak uteče do kuchyně.


O hodinu později

dojde zpět do pokoje s plnýma rukama. Jako první jde vidět čokoládový dort, a jako druhé jde vidět jablečný štrúdl polity karamelem Ani bys nevěřil jakou dá práci najít karamel.. nohou kopne do dveří a jde k němu Jak můžeš vidět, donesla jsem ti tvůj čokoládový dort, ale.. zdůrazní Sama jsem ho pekla. Máš radost? jde k němu a zjišťuje jestli jí neusnul.

*Župan s jednorožcem?! Zadusí pobavené zasmátí. Já chci taky jeden! Podobně šílenou věc ještě doma nemám. A ten roh na kapuci, geniální! Budeme ten nejhezčí jednorožčí pár pod sluncem.. Velmi útrpně zasténá.* Zeleninu nee. *Také se zašklebí a než stihne naplnit svůj ďábelský plán mrsknout po ní polštářem, už je fuč.. Tak, Efi. Ha, už si tak taky říkáš! .. Odoláš pokušení narušovat někomu soukromí, jak máš ve zvyku? .. Vydrží ležet ještě asi minutu, než zvědavost zvítězí a vydá se zběžně obhlédnout její pokoj. Nahý. Troška nevinného šmejdění ještě nikoho nezabila, navíc, co zajímavého princezny asi schovávají ve své ložnici? .. Po několika minutách prolézání skončí s jedinou kořistí a to malou korunkou, kterou si nasadil na hlavu. Jakmile náhodně otevřel jedná zásuvku a objevil spodní prádlo, z něhož vytipoval několik favoritů raději prohrabávání skříní zanechal.. Jak dlouho už je pryč? Copak ten dort peče? .. S povzdechem se rozplácne na postel, kde musel chvíli usnout, neboť ho s trhnutím probudilo klapnutí dveří. Konečně! S úsměvem a rozespalýma očima se posadí. Korunka mu stále tvrdošíjně drží.* Jsi ta nejlepší královna, jakou si může islandské princátko přát. *Lehce ji políbí a ukousne si pořádný kus dortu. Téměř v jednom nebi potěšeně mlaskne. Nejspíš mu čokoláda skončila všude po okrajích rtů.* Je vynikající!

Při prozkoumávání mohl islandský princ najít třeba další šílenost jako je například dětská vílí hůlka, nebo křídla ve tvaru motýla. Jakmile jsem přišla do pokoje a uviděla.. pane bože on má moji korunku! jsem ráda že ti chutná. Myslím že korunka anglické princezny vypadá na islandském princi naprosto neodolatelně! Mohla jsem si myslet že tu čokoládu bude mít všude! Jde ještě za dveře a přinese dva hrnky Doufám že máš rád kakao nervozně se pousměje a podá mu hrneček. Poté si sundá župan s rohem na kapuci a v jeho triku si sedne na postel Možná si to triko nechám řekne s úsměvem v žertu a začne jíst svůj štrúdl. Ale jakmile viděla tu čokoládu všude jen ne pomalu v puse musela se usmát a naklonila se nad něj a všechnu přebytečnou čokoládu mu slízala jazykem pryč z tváře Jeho jasnost neumí papat čokoládu.. vezme mu talířek a začne ho krmit Nepředstavovala jsem si že svého přítele budu krmit čokoládovým dortem pousměje se, pak její pohled zamrzne na dortu. Uvědomila si to skoro ihned co to řekla.. PŘÍTEL? Páni! No nic zkusíme dělat jako že nic a on si toho třeba nevšiml.. udělej á tohle už dělali a skončilo to úplně jinak než mělo..

Viď! Úplně mě prosila, abych si ji nasadil! *Takže jsem teď islandský princ a anglická princezna v jednom? Úžasné! Jednou budeš možná mít vlastní anglickou korunu..* Vážně jsi myslela na všechno. *Pousměje se a hrnek nedočkavě převezme. No jo, sladké a islandské princátko jdou ruku v ruce.* Když jsi mi upekla ten dort, možná ti ho nechám jako připomínku nejlepší noci ve tvém životě. *Nasadí šibalský úsměv a ukousne další pořádné sousto dortu, je vážně vynikající! .. Ale, tak přítel? Srdce mu zběsile poskočí. Mých titulů vážně každým okamžikem přibývá! Princ, horal, jeho výsost, přítel .. Tenhle se mi líbí ze všech nejvíc.* Ještě že mám tak ochotnou přítelkyni, která mě naučí správnému stolování. *Slovo "přítelkyni " vysloví s náležitým důrazem. Spokojeně se usměje a spolkne nabízené sousto.* Hm, tahle situace mi něco připomíná. *Oči mu vesele zablikají, když si olízne rty.* Nemám tam kousek čokolády, vaše výsosti? *Přitáhne si ji blíž, div oba nespadnou zády na postel a dlouze ji políbí.*

Umím si živě představit jak na tebe volala začne znázorňovat korunku Halo? Islandský princi! Halo! Tady jsem, ve skříni kde je i vílí hůlka! Halo! Nasaď si mě prosím! zeširoka se usměje a nabere další sousto, které ovšem sní ona. Je moc ráda že mu chutná, aby ne! Jenom ta šlehačka co jí dala.. Nejlepší noc mého života? Dovol abych se zasmála zasměje se Nejlepší noc v mém životě bude každá co budu moci být s tebou. Nakloní se a políbí ho... PŘÍTELKYNĚ?! Ne, nepřeslechl to! přítelkyně jo? Nevím jestli si na to oslovení někdy zvyknu zasměje se, když mu ta situace něco připomíná.. co mu jí připomenout víc! Odloží dort i štrúdl na stolek a svalí se s ním na postel se smíchem a něžným polibkem děkuji. že mě umíš rozesmát, že jsi neutekl, že jsi mě nějak přijal.. no tak mu to řekni celý! Děkuji že mě dokážeš rozesmát, že jsi neutekl, že umíš nádherně líbat.. a děkuji že jsi můj pohladí ho po tváři A ne, čokoládu nikde nemáš, Efíku

Vílí hůlka? Říkal jsem si, co je ta podivná růžová věc plná třpytek! *Hlasitě se zasměje. Nejspíš jako jediná princezna široko daleko schovává ve skříni vílí hůlky a župany s jednorožcem.* Mám ti tedy říkat vaše výsosti, vílí princezno, krotitelko jednorožců nebo snad Victorka? *Zasměje se a pocuchá jí vlasy.* Utíkat s břichem plným čokolády? Neblázni .. Ne, já bych měl poděkovat tobě, že jsi mě neutopila v lázních za krádež věnečku a mohl jsem poznat, jak úžasná a praštěná ve skutečnosti jsi. V posteli navíc budeš za chvíli nepřekonatelná. *Políbí ji. Poté se ovšem odtáhne a lehce nakloní hlavu. Jeho oči prozrazují další ďábelský plán.. Jestli jsi pak někde lechtivá, princezno?* Tak si říkám..máš nějakého speciálního krejčího? Vždycky jsem chtěl puntíkaté boxerky s krajkou. Změna stylu. *S úsměvem právě popsal jedny z kalhotek, které zahlédl v šuplíku. Opravdu nenápadně si ji přitáhne zády k sobě a proplete s ní nohy. Pak začne prstem lehce přejíždět po dlaních, břiše, .. hledajíc ono citlivé místečko.*

nestačí se divit. co k tomu říct? Skoro každý.. Vlastně každý koho jsem potkala me nazval vilou. Přišlo mi vhodné si ji pořídit. Mela by i svitit zasmeje se a pokrci rameny.. ne Victorka ne! Řekni mi tak ještě jednou a už nikdy neuvidis anglickou korunu no co.. Dívky nad takovými věcmi zkratka porad přemýšlí.. A ze jsem ho neutopila? jak bych mohla utopit někoho kdo ma rad čokoládový dort? ppbavene se usmeje. myslela jsem to vážně. Děkuji. chtěla ho políbit a možná vkročit do jiných vod, ale lechtat? Ale ne.. Snažila se před nim schovat a utéct az na kraj postele jako by ji to mohlo zachránit. prosím prosím.. Prosím.. Slibuji ze už ti nikdy nereknu Efik a ani Eficek je to pozde. Už ji drží a snaží se držet aby se nesmala.. Ale jakmile narazil na její boky nevydrží to a začne sebou hazet a rukama ho odstrkovat a brecet smíchy prosím.. Prosím.. Pro lásku bozi! Prosim! Prosím! Udělám co budeš chtít jen me nelechtej prosím! A ty kalhotky si klidně vezmi momentálně nemůže racionálně přemýšlet.

*Pobaveně se zazubí. Svítící vílí hůlka a věnečky. Neschovává v té skříni ještě křídla?* Co kdyby sis vzala svou hůlku, věneček a beztak i křídla, která někde schováváš a šli jsme si spolu zatančit při západu slunce jako správné víly? /Nazí ne, Efrone, možná jenom najít nějaké klidnější a skryté místečko.. A vezmu si tvou korunku jako vílí princ!/ *Zasměje se a pocuchá jí vlasy. Co by si jen počal bez anglické koruny a její nositelky?* /Stejně jí tak budeš občas říkat, abys ji trochu poškádlil!/ A někoho, kdo rád běhá mezi horami s pletenými copánky? Takového člověka prostě nejde nemilovat. *Usměje se, ale srdce mu neklidně poskočilo, když konečně vyslovil to slovo spojené s láskou, které tak dlouho unikal.. Šibalsky se směje, když mu slibuje hory doly, aby lechtání zanechal. Kdyby mu Efik řekl někdo jiný, asi by ho praštil.* /Ha! Našel jsem lechtivé místo! Boky!/ Radši bych je viděl na tobě. Nepochybně by mi slušely, ale trochu se obávám té malé velikosti. *Po chvíli s veselým úsměvem zanechá lechtání a věnuje jí několik polibků na krk snad jako malou omluvu.*

*Potom, co ji neurčitou dobu objímal a jen vnímal ten příjemný pocit, když je blízko ní, usnul. Možná jí tedy sem tam vtiskl polibek, skousl ušní lalůček nebo škádlivě přejel prsty po holé kůži a až potom usnul. Samozřejmě nepostřehl, že nějakou dobu ležel v posteli sám, snad sebou jen občas neklidně škubl. Jakmile se vrátila, zamumlal něco, co znělo jako „Victorka, makaronová víla“ a jednu ruku položil přes ni, jako by podvědomě nechtěl, aby ho nechala samotného.*

chtěla aby všechno co je spojené s nim bylo její. Jeho dokonalý obličej, dokonale vlasy a dokonale tělo.. Je to chodící bůh pro ni. Chtěla aby všechno co je její bylo jeho. Její duše a tělo i mysl. Chtěla mu to odevzdat. Ale bála se. Bala se jak by reagoval. Mohl byt nahněvaný nebo neklidný. Sam říkal ze mel plno dívek... Jak je možné.. jak je možné ze jsi to jiným dívkám nedovolil? Proč jsi jim nedovolil zamilovat se a mě to dovolíš? možná chtěla slyšet něco ze je jeho. Že mu patří. Ten úžasný pocit patřit někomu.. rada si s tebou zatančím můj pane můj pane, princi, jasnosti,  výsosti, Efi.. Tolik přezdívek! A každou milovala.. Ano milovala každou jeho povahu. I když neznala jeho stránku když se naštve. Bude bít dívky? Bude bít mě? Říká se ze dívky si shánějí chlapce dle svých otců.. miluji tvou osobnost! ano řekla to! Ta slova! Ale věděla ze každé písmenko myslí vážně.. Když ji objal ze spánku usmívala se. Políbila ho na tvář... Věděla ze by mu mela říct co se stalo.. Ale asi až ráno. Nechce ho zneklidňovat na noc.

Ráno

na posteli leží princ sám. Udělala jsem mu vydatnou snídani složenou z cerealii, kakaa, nějakého pečiva a ovoce princi.. zašeptá a pohladí ho po tváři Efiku.. Papuu usmívala se na něj a sledovala ho jak spí. Nejraději by si ho vyfotila a pak bych mu to posílala každou chvíli.. A taky že to udělá. Vezme do ruky telefon s jednorožčím krytem a vyfotí si ho. Usmívá se jak kdyby provedla úspěšně nějakou misi. Pak už ho jen políbí na tvář a hladí po vlasech. Sama už je načančaná aby se jí nelekl. Dokonce si i dala řasenku. To je úspěch. Dnes ho chce vzít do tanečního sálu, nebo někam ven aby si zatančili. Vezme si na sebe své rudé šaty.. No nepoznáš mě Efíčku..

Protože je na tobě něco .. zvláštního.. výjimečného, co jsem u jiných dívek nenašel. Věděl jsem to už v těch lázních. Stačila tak krátká chvíle a já si nedokázal představit, že všechny tvé úsměvy, polibky a květinové věnce budou patřit někomu jinému než mně. Chtěl jsem .. chci, abys byla jen moje a nikoho jiného. *Pousměje se. Když to teď vyslovil nahlas, věděl, že svou vílu skutečně miluje, každou její část.. A že nikdy nedovolí, aby musela nést další jizvu na těle i na duši.. Srdce mu vynechá jeden úder.* /Slyšel jsi to? Ano? V tom případě vyklop pravdu taky! Teď nebo nikdy, Efrone../ Miluji tvou povahu, tvé tělo..makarony. Zkrátka tě miluji, má drahá Vici. *Políbí ji a přimkne k sobě, aby svá slova ještě zpečetil. *

*Převezme od pandí královny bambusovou hůlku, díky které se bude moci dostat do hrůzného hradu vidlorožců a vysvobodit svou vílu. Cesta sem byla dlouhá a plná nebezpečných nástrah, včetně bludiště čokoládových dortů, které mu skoro zamotalo hlavu a svedlo jej z cesty k záchraně víly, ale nakonec jeho čarovnou sílu přemohl a stojí zde, v pandím království držíc kouzelnou hůlku. Princ s hůlkou mávne a za jasného zeleného třpytu ... otevře oči.* /Ti vidlorožci mě dostali? Prohrál jsem?!/ *Lehce sebou trhne a rozespale zamžourá, aby zjistil, zda skutečně onu bitvu prohrál. Ale pak ucítí známé teplo a ruku hladící mu vlasy. Jeho víla.* /Jen sen, byl to jen sen./ Dobré ráno, vaše výsosti. *S úsměvem ji stáhne na sebe a dlouze políbí. Taková probuzení si nechá líbit.* Cítím tady kakao? *Zvědavě začichá. Jop, určitě kakao! Na stolku zahlédne tác překypující jídlem, samozřejmě že jídlo prostě nemohl přehlédnout. Ovšem také zaregistruje upravený vzhled princezny.* /A já ji chtěl vidět slintat na polštář, sakra! Tak příště. Ale vypadá přímo skvostně, ten účes a snad i řasenka?.. Stejně by se ti líbila i ve starém pytli../ Chystáme se na vílí bál nebo ráno připomínáš spíš královskou ropuchu místo princezny? *Škádlivě ji zatahá za vlasy.*

poslouchala svého drahého Efrona velice pozorně. Se zatajenym dechem a celá ruda byla rada ze je tma a on ji nevidí. Ale ne.. Efi.. Neříkej to. Neříkej takové věci.. Řekl to! O.můj..bože! Někdo řekl slova lásky na její osobu? Znamená to že ji ma rad? Ze by ji skončilo období tyranie od svého otce? Scott by byl nadseny! Škoda ze musel odjet! Slzy se ji hrnou do oči proudem. Srdce se zastavilo, srdce busilo jako o závod a když řekl ta slova.. Nevydržela to a pustila slzy které se draly ven. Milovala ho. Jako princezna slychavala slova lásky od lidi v její zemi, i když se otec snažil aby je nikdy neslyšela. Slychavala po svem převzetí práva na trůn že Anglie bude mít dobrou královnu, ale byla ještě porad dítě které se balo. Bálo se co za manžela jednou usedne vedle ni. Bude stejný jako její otec? Pohledné na svého drahého Efrona a polibek mu vrátí s veškerým citem. Miluji te Efrone, už v lázních jsem to věděla. Milovala jsem jak jsi mluvil o své kobyle, o tom jak milujes jídlo, a to jak jsi me objal když jsem ti řekla o svém otci. Miluji te celým svým srdcem, svou duši i myslí. když už ráno nacancana hleděla na může který ji kompletně změnil její dosavadní život.. Věděla ze musí s pravdou ven. Usmivala se na něj a držela ho za ruku když jsi usnul tak jsem dostala hlad.. Šla jsem do kuchyně a tam jsem potkala Theodora. Ten kluk je na kluky, a chtěl si procvicit líbání. Dluzila jsem mu to, protože on byl ten který me přesvědčoval o tom abych zůstala když jsem chtěla utéct z akademie. Chtěla jsem abys to věděl.. Promin.. to fakt posrala. Ale je na kluky.. Třeba.. To vezme v klidu. Pak zvedne důrazně ukazováček.. dnes večer v tanečním sále? Rada bych si s tebou zatancila můj drahy Efronku

*Srdce se mu v hrudi opět proměnilo v malého ptáčka zběsile třepetajícího křídly. V mysli mu stále problikává ta poslední, sladká věta. Srdcem, duší i myslí. Kdyby mu někdo před týdnem řekl, že se zamiluje, opravdu zamiluje, vysmál by se mu. Ale teď leží tady, vedle dívky, které přímo na dlani věnoval celé své srdce a ví, že u ní bude v bezpečí naplňováno další láskou, která jej činí skutečně šťastným.* /Procvičit líbání? Utéct z akademie? Tolik otázek! Jenže ona .. políbila někoho jiného!/ *Uhne pohledem, aby zakryl vlnu žárlivosti a nelibosti, která se mu odráží v očích a křečovitě zatne prsty.* /Páni, příčila se ti někdy jiná představa víc, než Vici líbající někoho jiného? Ha! Kdyby ses teď viděl, připomínal bys naježeného a naštvaného psa, který běží vyčmuchat toho kluka.. ale on kope za jiný tým .. celkem malá útěcha, ale nic k němu necítí, patří tobě.. natolik ti důvěřuje, že to přiznala .. vypadá snad, že by na sebe byla pyšná? .. stejně mě to štve!/ *Nějakou dobu nic neříká snažíc se v sobě zkrotit pobouřené emoce. Dlouze vydechne.* Nelíbí se mi to, vůbec.. Cením si, že jsi upřímná .. A snažím se pochopit, že nešlo o nic romantického nebo tak, ale stejně .. *Zavrtí hlavou.* Byl bych radši, kdyby jsi své dluhy příště splácela jinak.. nejspíš by ten dlužník pak měl menší schůzku se mnou. /A ta by se mu rozhodně nelíbila. Tvá žárlivost občas rozhodně nezná mezí./ *Políbí ji. Drsně, majetnicky, aby smazal neviditelné stopy rtů onoho kluka.* /Nemysli na to, ani na jeho jméno! Theodor./ Takovou poctu jako tančit s anglickou princeznou nemohu odmítnout, má Victorko. *Ušklíbne se. Ta přezdívka je hrozná, ale pak vidět její výraz je k nezaplacení!* Hm, nenecháme přece s láskou připravenou snídani dále čekat. *S úsměvem se natáhne pro hroznové víno. Spolyká několik bobulek a pak jí s jednou zakrouží před ústy.* Zdejší květinová výzdoba tě také rozhodila natolik, až jsi měla chuť s voláním o pomoc běžet za autem? /Myslel jsem, že zrovna ona patří mezi lidi, kteří zde být chtějí./